VELIKONOCE

Velikonoce jsou svátky jara.  

Naši předkové věřili, že se v proutcích vrby a břízy skrývá omlazující síla. Kdo je takovým proutkem vymrskán, bude mladý a zdravý po celý rok.

Proto chlapci mrskají na Velikonoce děvčata. Děvčata jim za to dávají malovaná vajíčka  - symbol nového života.

Pro zvídavé:

Velikonoce jsou pohyblivé svátky.

Po modrém pondělí a šedivém úterý nastává Škaredá středa.

Podle toho, že Jidáš se škaredil na Ježíše Krista (Jidáš vyzradil Ježíšův úkryt). 

Tradice: Kdo se bude tento den škaredit a mračit, bude se mračit po všechny středy v roce.

Zelený čtvrtek:

Pokrmy se začaly připravovat o Zeleném čtvrtku. V tento den se pečou Jidáše, které připomínají provaz, na kterém se Jidáš oběsil, když neunesl tíhu své zrady - za 30 stříbrných prodal Ježíše Krista veleradě, a to právě při poslední večeři ve čtvrtek. Jak napovídá název dne, mělo se pojíst něco zeleného.  

Další tradice a zvyky na Zelený čtvrtek:

Kdo si zacinká penězi, když zazní zvony naposledy, budou se ho peníze držet po celý rok.

Kdo tento den zazvoní paličkou o hmoždíř, opustí jeho stavení hmyz a myši.

Kdo dnes smetí spálí, hodí přes plot nebo vynese na rozcestí, jeho stavení taktéž opustí hmyz a myši.

Kdo se ráno umyje rosou, je uchráněn před onemocněním šíje a dalšími nemocemi.

Kdo sní před východem slunce pečivo namazané medem, je chráněný před uštknutím hadů a před žihadly vos.

Kdo sní Jidáše potřeného medem, bude zdravý.

Kdo vymete tento den z domu uhlí, nebudou se mu dobře líhnout kuřata.

Nemá se nic půjčovat a s nikým se nehádat - odměnou se budou všechny hádky vyhýbat a peníze si samy cestu najdou.

Odpoledne se nepracovalo. Pekly se jidáše.

Velký pátek:

Velký pátek je podle starých zvyklostí a pověr velmi magický a spjatý s mnohými kouzly.

Podle lidové tradice se v tuto dobu otevírá cesta k pokladům v zemi.

Země má magickou sílu.Místo ukrytého pokladu označuje záře - například světýlka, zářící skalní otvor nebo zářící kapradí, případně kvetoucí (kvete od 3 do 9 hodin).

Podle pověsti se v tento den na chvíli otevírá i hora Blaník.

Bílá sobota:

Zvony se vrací z Říma.  Na Bílou sobotu se uklízelo, bílilo. Bývalo zvykem, že kus posvěceného mazance, vejce a víno obětoval hospodář zahradě, poli a studni. Porci posvěcených pokrmů dostal také každý, kdo toho dne přišel do domu.

Zvyky:

Před východem slunce se novým koštětem vymetalo stavení, aby se v něm nedržel hmyz a stavení bylo čisté po celý rok.

Neděle - Boží hod velikonoční

 Ježíš Kristus vstal z mrtvých. 

Zvyky na Boží hod velikonoční:

Pečou se velikonoční beránci.

Světily se velikonoční pokrmy (beránek, mazanec, vejce, chleba a víno). Každá návštěva z něj pak dostala kousek.

Kus svěceného jídla se daroval poli, zahradě a studni, aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.

Velikonoční pondělí:

Chlapci chodí na koledu.